Pandemie COVID-19 může být průlomem v online konzultacích

Firmy napříč hospodářskými odvětvími se snaží co největší část zaměstnanců ochránit před přenosem onemocnění COVID-19 uložením režimu práce z domova. Kromě ochrany samotných pracovních sil se v oblasti zdravotnictví ještě silněji, než kde jinde přidává motiv ochrany klientů, tedy v tomto případě pacientů. Ne v každé profesi ale je možné pracovat z domova. Že je možné uvažovat o práci z domova u lékařů (nebo práce lékaře za zavřenými dveřmi), je novinka.

Sdružení praktických lékařů ve svých doporučeních pracuje s modelem ordinace za zavřenými dveřmi, kde lékař poskytuje svoje služby pouze ve vzdáleném režimu. Zdravotní pojišťovny vyjadřují ochotu takovou práci u ambulantních lékařů honorovat.

To je možné jen díky rozvoji digitálních technologií ve zdravotnictví v posledních letech. Mnohdy se tu uplatňují nástroje, které ještě v nedávné minulosti vůbec nebyly k dispozici, které byly vyvinuté a spuštěné teprve před několika měsíci. Lékaři ukládají karanténu formou eNeschopenek, po konzultaci na dálku vystavují eRecepty. Práci jim zjednodušují různé nástroje pro videokonzultace. Chroničtí pacienti posílají své hodnoty tlaku, glykemie, a dalších ukazatelů.

Krize, která vyžaduje vzdálený kontakt, může přijetí nových postupů a nástrojů uspíšit jak ze strany pacientů, tak ze strany zdravotních pojišťoven. Kvůli okolnostem si je vyzkouší, a pokud tato zkušenost nebude negativní, možná je pak budou chtít využívat i po ukončení mimořádného režimu. Koleje, do kterých se zdravotnictví po epidemii COVID-19 vrátí, nebudou stejné, jako ty, ze kterých bylo vykolejeno.

„Věřím, že jedním z poučení této pandemie bude větší celosvětový důraz na rozvoj elektronického zdravotnictví, které může být podobně účinné jako vyhledávání českých občanů v severní Itálii nebo jihokorejských kontaktů s nakaženými pomocí informací mobilních operátorů,“ uvádí Oldřich Šubrt, zakladatel soukromé nesmluvní kliniky Program H Plus. Pacienti této klinik mají v rámci své roční platby k dispozici mobilní aplikaci. „Aplikaci pro klienty polikliniky Program Health Plus jsme spustili na konci roku 2019 a do současnosti si ji stáhla polovina našich pacientů, vidíme mírně zvýšený nárůst přihlášených v posledních týdnech. Pacient, vidí výsledky svých vyšetření ihned po jejich zveřejnění ošetřujícím lékařem, může lékaře přímo kontaktovat pomocí zprávy a při jasných problémech obdržet e-recept nebo e-neschopenku, což se zvláště nyní v období karantény jeví jako velká výhoda,“ uvádí Šubrt.

Tyto provozní výhody ale nejsou vše, co aplikace v současnosti nabízí. Klinika ji využívá i na cílenou pomoc rizikovým skupinám. „O našich klientech úplně kompletní elektronickou zdravotnickou dokumentaci, takže můžeme jednoduše identifikovat všechny rizikové občany naší klientské populace, aktivně zkontrolovat jejich poslední testy a celkový zdravotní stav, projít zavedenou medikaci a aktivně komunikovat s touto skupinou našich klientů. Upozornit je na specifická rizika, doporučit jim životosprávu k maximální stabilizaci jejich stavu a případně jim pomocí zaslaných e-receptů doplnit zásobu nutných léků na jeden měsíc, během kterého by měli držet přísnější karanténu než zbytek populace,“ popsal Šubrt. „Chováme se jako malinké Finsko, které může specificky oslovovat tu skupinu zhruba pěti procent obyvatel, kteří jsou infekcí COVID-19 nejvíce ohroženi,“ dodává.

Zájem pacientů, kteří jsou ze všech stran vybízeni pokud možno nechodit do zdravotnických zařízení, o online konzultace roste. „Využití online ambulance vzrostlo za posledních čtrnáct dní tak v průměru o polovinu,“ potvrzuje aktuální trend Jana Kuchařová z marketingového oddělení společnosti Moje ambulance. A to považuje firma svoji online ambulanci za zastaralou a intenzivně pracuje na jejím nástupci. „Proto i využití stávající aplikace není takové, jako by se předpokládalo,“ říká Kuchařová. Pacienti po elektronickém řešení sahají zcela samozřejmě. „Lze vidět, že lidé se naučili po neúspěšném dovolání využívat více e-mailu nebo v rámci online ambulance službu online lékaře. Přes tyto dva kanály hojně žádají o léky a hlásí pobyt v zahraničí - ať už jen informují o pobytu nebo se hlásí ke karanténě. Za poslední dny jednoznačně ale vede telefon. Moje ambulance za pondělí (16. 3.) vyřídila kolem 16 tisíc hovorů, a to jen na pevné lince, mobilní telefony bohužel vysledovat nejdou,“ doplňuje Kuchařová.

Zdravotní skupina EUC zpřístupnila v souvislosti s epidemií SARS-CoV-2 svou Virtuální kliniku pro všechny pacienty EUC. Dříve ji měli jen klienti prémiových klinik. Zároveň s tím vidí o Virtuální kliniku větší zájem. „Nárůst je u Virtuální kliniky v desítkách procent. Polovinu objemu konzultací přitom tvoří otázky kolem nového koronaviru,“ uvedla mluvčí EUC Eva Hokrová. Virtuální klinika nabízí chat s lékařem nebo telefonní hovor, před obojím se ale systém vyptá pacienta na základní údaje, a tím šetří čas lékařů. „Také z důvodu aktuální situace zrychlíme zavedení videokonzultací, které jsme původně plánovali spustit až v květnu. Věnujeme nyní energii tomu, abychom spuštění dokázali realizovat nejpozději na konci března, možná i dříve,“ uvádí Daniel Soukup, manažer Virtuální kliniky EUC.

Také internetová poradna uLékaře.cz, ve které radí pacientům na rozdíl od výše jmenovaných „cizí“ lékaři bez přístupu ke zdravotnické dokumentaci pacienta, pozoruje nárůst. A to dokonce násobný. „Nyní pozorujeme nárůst využití našich služeb o 100 až 120 procent a každým dnem využití stoupá,“ říká manažerka uLékaře.cz Aneta Najmanová. Pětinu z tohoto nárůstu podle jejích slov tvoří klienti pojišťovny OZP, se kterou se poradna domluvila na úhradě této služby. Kromě samoplátců poradna funguje dále pro zaměstnance, kterým ji platí zaměstnavatel, celkem 65 tisíc zaměstnanců. Společnost se domluvila také na spolupráci s krajem Vysočina.

Takový rozmach digitálního zdravotnictví urychlený krizovou situací má svoje úskalí. Mnozí lékaři přiznávají, že poskytují zdravotní konzultace přes méně zabezpečené služby jako je Skype.„Používat Skype je pro lékaře z právního hlediska vzhledem k nařízení GDPR velké riziko,“ upozorňuje přitom Vladimír Přikryl, ředitel firmy CompuGroup Medical ČR. Ta nabízí zabezpečenou platformu pro telekonzultace ClickDoc, a to po dobu koronavirové krize bezplatně.

Pandemie COVID-19 přeci jen předběhla digitální dobu. Oficiální doporučení k tomu, jaké digitální nástroje je možné při léčbě pacientů využívat, tu totiž do velké míry chybí. Systém, jak certifikovat online nástroje pro použití zdravotnictví, by mohl přinést chystaný zákon o zdravotních službách. Jeho projednávání ale současná situace rozhodně neurychlí, naopak se dá očekávat, že se kvůli ní agenda legislativních prací na ministerstvu naopak zpozdí.

Zdroj: MT

Přečtěte si tento článek na stránkách Medical Tribune.