Jak důležitý je kvalitní spánek

Kvalitní a pravidelný spánek nám umožňuje regenerovat fyzické i duševní síly, zpracovávat informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti a řídit mnoho hormonálních a metabolických procesů podle 24hodinového cirkadiánního rytmu. Nedostatek kvalitního spánku má často dlouhodobé negativní důsledky a přispívá k rozvoji mnoha civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, depresivní a úzkostné stavy, a dokonce i závislosti na různých látkách.

Epidemiologické studie ukazují, že optimální délka spánku je kolem 7 hodin denně. Lidé, kteří spí méně než 6 hodin nebo více než 8 hodin, mají zvýšené riziko úmrtí. Tyto údaje tak znovu upozorňují na důležitost udržování vyváženého spánkového režimu, který ale může leccos narušit. Ať už jsou to špatné návyky, či například nutnost práce ve směnném provozu.

Poruchy spánku

Nejčastější poruchou spánku, kterou v některé fázi života může trpět 10-20 % dospělé populace, je nespavost (insomnie), která se projevuje potížemi při usínán, častým probouzením během noci, či předčasným probuzením ráno. Druhá nejčastější porucha spánku (u 3-8 % dospělé populace) je spánková apnoe, což je porucha dýchání ve spánku, pro kterou jsou typické chrápání a nepravidelné dýchání s delšími zástavami dechu trvajícími 10 sekund i déle. Tuto poruchu jsme už nyní schopni dobře diagnostikovat a léčit, takže naděje na zlepšení spánkových problémů určitě existuje.

Kromě insomnie a spánkové apnoe existují i vzácnější poruchy spánku, které stojí za zmínku. Patří mezi ně nadměrná denní spavost, známá jako hypersomnie, náměsíčnictví (somnambulismus), či mluvení ze spaní, které patří mezi takzvané parasomnie. Mezi další spánkové problémy se řadí spánková paralýza, která je často spojená s pocitem paniky a úzkosti při usínání či probouzení, dále noční můry či děsy.

Spánek a zvládání stresu

Kromě mnoha jiných aspektů má spánek také zásadní vliv na naši schopnost zvládat stres. Jak je známo, můžeme rozlišit dva druhy stresu – eustres a distres. Eustres je pozitivní stres, který nám pomáhá přizpůsobit se novým situacím a výzvám. Na druhou stranu distres je negativní stres, který nás při dlouhodobém působení vyčerpává a negativně ovlivňuje naše zdraví. Závažnost jednotlivých stresových situací lze přibližně škálovat podle teorie životních událostí od T. H. Holmese a R. H. Rahese. Jednotlivým situacím je přidělena bodová hodnota, která se sčítá v daném období, 150 bodů a více během jednoho roku je indikátor toho, že je člověk vystaven významnému stresu. Například úmrtí partnera je ohodnoceno jako největší stres – 100 body, rozvod 73, nemoc 53 a sňatek 50 body.

Užitečným nástrojem pro snižování stresu a zlepšování spánku mohou být relaxační cvičení. Různé techniky, jako je hluboké dýchání, meditace nebo jóga, nám pomáhají uvolnit napětí a připravit tělo a mysl na odpočinek. Pro zlepšení a udržení kvalitního spánku je důležité také dodržovat správná režimová opatření, známá pod pojmem spánková hygiena. Rozhodně si je doporučuji jednou za čas připomenout a zamyslet se nad nimi. Při závažnější poruše spánku je pak možné vyzkoušet bylinné doplňky stravy, případně pak zahájit lékovou terapii. K dispozici máme melatonin nebo hypnotika na krátkodobé použití nebo léky zlepšující spánek vhodné k dlouhodobému užívání. Těžké případy syndromu spánkové apnoe specificky léčíme dýchacím přístrojem.  

‍

Je nepochybné, že spánek je nezbytným aspektem našeho života, který má klíčový vliv na naše fyzické i duševní zdraví. Udržování zdravého spánkového režimu a zvládání stresu jsou zásadní faktory pro dosažení a udržení dobrého zdraví a celkové pohody.

‍