Jak řešit bolesti pohybového aparátu

Lidský pohybový aparát mohou trápit různé druhy bolestí. Pokud pomineme úrazy, jaké podle vašich zkušeností osobního lékaře patří k těm nejčastějším?
Pokud pomineme úrazy, tak se v naší ordinaci nejčastěji setkáváme s akutními zánětlivými bolestmi kloubů a s chronickými bolestmi postihujícími zejména páteř a velké klouby. Často se objevují i onemocnění pohybového systému postihující šlachy, úpony, burzy a šlachové pochvy, které nejsou bezprostředně způsobené úrazem a projevují se hlavně bolestí.

Můžeme se zastavit u jednotlivých typů frekventovaných problémů a přiblížit příčiny, jaké je většinou způsobují?
Příčiny bolestí pohybového aparátu můžeme obecně rozdělit do dvou základních skupin. V té první jsou zánětlivá onemocnění, kam patří třeba infekční artritidy, revmatická a autoimunní onemocnění. Do druhé skupiny patří nezánětlivá onemocnění – vrozené vady, poúrazové stavy, velká skupina degenerativních onemocnění (artrózy a spondylartrózy), metabolická onemocnění (osteoporóza, dna), funkční poruchy z přetížení nebo nerovnoměrného zatížení, nervová onemocnění a také onkologické stavy. Při diagnostice bolestí pohybového aparátu bychom neměli zapomínat na fakt, že po 40. roce věku dochází ke stárnutí (degeneraci) šlach, úponů a vazů a dochází častěji k přetížení i u lidí, kteří zatěžují pohybovou soustavu stále stejnou intenzitou.

Lze doporučit nějaké obecné způsoby prevence, které jsou účinné proti vzniku a rozvoji nejběžnějších bolestí pohybového aparátu? Na co je třeba si dávat pozor?
Základními způsoby prevence častých funkčních bolestivých poruch jsou zásady zdravého životního stylu. To znamená vyhýbat se extrémnímu zatížení páteře a kloubů a monotónní práci/sportu, která přetěžuje určitou svalovou skupinu či kloub. Důležitý je také dostatečný odpočinek po práci nebo sportu a vhodná forma regenerace. Nejen u metabolických příčin je důležitá změna stravování a redukce hmotnosti. Psychologické faktory, zejména stres, úzkost nebo deprese také mohou přispět ke vzniku a intenzitě bolesti.

Jak je možné poznat, jaké bolesti pohybové soustavy jsou běžné a lze je krátkodobě tlumit analgetiky, než se organismus s daným problémem sám vyrovná, a v jakých případech by lidé měli svůj stav určitě konzultovat s lékařem? Pokud známe vyvolávající příčinu bolestivých obtíží, je možné zkusit odpočinek, vyhnout se vyvolávající příčině, zvolit masáž nebo fyzioterapii a po krátkou dobu potlačit bolest léky. Důležité je kontaktovat lékaře vždy, když je bolest neobvyklé intenzity, bez jasné vyvolávající příčiny, když je provázena teplotou či dalšími tělesnými příznaky (váhový úbytek, dušnost, bolesti břicha apod.) a také když bolest trvá déle než několik týdnů.

Jaké možnosti diagnostiky mají osobní lékaři v Health+, když si klient stěžuje na konkrétní bolesti pohybového aparátu? Jaký je obvyklý postup a jak případně probíhá první fáze diagnostického vyšetření?
Pokud klient přichází do ordinace osobního lékaře s bolestivým stavem pohybového aparátu, probíhá v první fázi vyšetření, které by mělo určit, zda se jedná o stav akutní, nebo chronický. Podrobným rozhovorem s klientem a klinickým vyšetřením se vždy snažíme najít vyvolávající příčinu bolesti. K upřesnění diagnostiky provádíme laboratorní vyšetření k určení zánětlivé aktivity a ke zjištění dalších možných příčin, jako jsou metabolická, autoimunní či revmatická onemocnění. Ze zobrazovacích metod máme možnost provést rentgenové vyšetření nebo objednat klienta na počítačovou tomografii (CT) či magnetickou rezonanci (MR).

Bolesti pohybové soustavy mohou souviset s různými medicínskými oblastmi. K jakým specialistům mohou osobní lékaři klienta odeslat na další vyšetření? A v jakých případech k tomu obvykle dochází?
Neúrazové a zejména chronické bolesti pohybového aparátu mohou mít více vyvolávajících příčin. Jejich diagnostika i následná péče proto často vyžaduje spolupráci odborníků různých specializací. Na diagnostice a terapii se tak může podílet osobní lékař, ortoped, neurolog, internista, revmatolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, endokrinolog, výživový poradce nebo psycholog. Velkou výhodou pro klienty Health+ je skutečnost, že všechny odborníky máme takříkajíc pod jednou střechou. Dokumentace s výsledky všech vyšetření je sdílená a také není problém komplikované případy kdykoliv vzájemně konzultovat. Osobní lékař má dále důležitou roli při monitorování možných nežádoucích účinků léčby, zachycení vzestupu aktivity onemocnění nebo rozvoji mimokloubních komplikací. Podstatná je také spolupráce s ostatními specialisty při zajištění a koordinaci multidisciplinární péče včetně rehabilitace a lázeňské léčby.

Proč by lidé dlouhodobější bolesti pohybového aparátu určitě neměli bagatelizovat a jaké problémy může člověku přinést, pokud příčiny bolestí neřeší?
Bolest je jasným signálem, že v těle není něco v pořádku. Pokud tuto informaci dlouhodobě ignorujeme, může dojít po určité době k trvalým změnám a poškození orgánů nebo k pozdní diagnostice závažného onemocnění.

Mnoho jedinců se tělesné bolesti snaží odstraňovat pomocí léků proti bolesti, jenomže ty nedokážou odstranit jejich příčinu. Jak na organismus dlouhodobého užívání těchto léčiv působí, jaké to přináší rizika?
Léků proti bolesti je na trhu velké množství a patří k nejvíce užívaným. V případě chronických onemocnění provázených bolestí se bez nich často nelze obejít. Při jejich chronickém užívání je třeba vědět, že mohou mít řadu vedlejších účinků. Nejčastějšími bývají zažívací obtíže, jež mohou vést až ke vzniku žaludečních vředů. Opatrnost při předepisování je potřeba zejména u starších lidí, kde vlivem přidružených onemocnění je vylučování léku z organismu pomalejší a může dojít k jeho kumulaci v organismu. Chronické užívání vyšších dávek potom může vést k poškození především jater a ledvin. Nejméně nežádoucích účinků mají injekční přípravky určené k aplikaci kolagenu přímo do postižených struktur pojivové tkáně jako součást léčby degenerativních chorob pojiva, například osteoartrózy.

Existují i jiné než farmaceutické prostředky, jež mohou při akutních bolestech pohybového aparátu účinně pomoci? Nebo je nejlepším řešením vždy pomoc lékaře?
V závislosti na příčině obtíží, zejména při funkčních poruchách, je možné využít fyzioterapii, masáže, akupunkturu nebo v některých případech psychosomatickou medicínu. Pokud však příčina obtíží není zřejmá a bolesti se nezlepšují, pak je určitě na místě návštěva lékaře.

Lze případně doporučit nějaké vhodné přípravky pro prevenci?
Kromě obecných preventivních doporučení, jako je zdravá strava, aktivní pohyb, udržování zdravé váhy, nepřetěžování pohybové soustavy nebo omezení stresu, můžeme konkrétní prevenci můžeme doporučit především v případech, kdy známe vyvolávající příčinu nebo metabolickou poruchu. Tak například u dny lze dodržováním bezpurinové diety, dostatečným pitným režimem a v některých případech podáváním léků na snížení hladiny kyseliny močové dosáhnout významného snížení rizika akutních dnavých záchvatů i chronické dnavé artritidy. Také v prevenci osteoporózy je možné pravidelnou fyzickou aktivitou, doplňováním vápníku a vitamínu D dosáhnout oddálení vzniku osteoporózy a osteoporotických zlomenin.

Děkujeme za rozhovor.