Prevence proti akutním respiračním infekcím

Zima je obdobím s častým výskytem akutních respiračních infekcí (ARI). Co je způsobuje?
‍Nejčastěji se jedná o virová onemocnění. Původci mohou být například rhinoviry, adenoviry, RS viry, virus parainfluenzy, chřipky a nyní i covidu-19. Méně často jde o bakteriální nebo jiné původce. Projevují se symptomy onemocnění horních cest dýchacích (například rýma, záněty vedlejších dutin nosních, zánět středouší, záněty nosohltanu, angíny a záněty hrtanu), nebo dolních cest dýchacích (záněty průdušnice, průdušek, zápal plic či pohrudnice). Z projevů jde nejčastěji o rýmu, kašel, bolesti v krku či „průdušek“, zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, kloubů nebo svalů, celkovou únavu, může se objevit i nechutenství, případně zažívací obtíže.

Jsou nějaké skupiny osob těmito infekcemi obzvlášť ohroženy?
‍Obecně jsou významně častěji nemocné děti. U nich ale obvykle jde o nekomplikovaný lehký průběh. Zdravotními komplikacemi jsou více ohroženi zejména lidé starší 60 až 65 let a osoby trpící chronickými onemocněními, např. diabetici, kardiaci, lidé s chronickou plicní chorobou nebo poruchou imunity, onkologičtí pacienti, obézní osoby apod.

Jaké rady pro prevenci byste doporučila?
‍Připomenu obecně známá fakta – stravu bohatou na vitamíny s dostatečným příjmem ovoce a zeleniny, pobyt na čerstvém vzduchu, otužování a pravidelnou fyzickou aktivitu. Především u dětí je důležité přizpůsobit oblečení povětrnostním vlivům. A protože infekce se nepřenáší jen „vzdušnou cestou“, ale častěji kontaktem s kontaminovanými předměty, je důležité časté mytí či dezinfekce rukou, snažit se nesahat si na obličej, nos nebo oči. Doporučuje se vyhýbat prostorám s větší kumulací osob, hlavně špatně větraných. Problematika nošení respirátorů a roušek je známá. Nemocní by měli dodržovat osobní izolaci, tedy nechodit do práce apod. Týká se to samozřejmě i dětí. Zvláště u rizikových skupin osob se doporučuje očkování proti vybraným chorobám – chřipce, pneumokokovi, černému kašli a samozřejmě proti covidu-19.

Jaké vitamínové přípravky či doplňky stravy jsou v prevenci užitečné?
‍Obecně vitamíny C a D. Z minerálních látek má pozitivní vliv na imunitu selen a zinek. Dále bych doporučila například přípravky obsahující tzv. betaglukany.

A jaké léky pro léčbu zimních respiračních chorob je užitečné doplnit do lékárničky?
‍Je dobré mít doma k dispozici léky na snížení projevů rýmy, tedy kapky nebo spreje do nosu ke snížení nosní sekrece, vhodná je i mořská voda, případně Vincentka. Samozřejmě se hodí přípravky na bolesti v krku působící jak lokálně dezinfekčně, tak ulevující od bolesti, ať už ve formě pastilek, spreje či kloktadla. Dále je důležité mít k dispozici léky tlumící suchý dráždivý kašel i léky usnadňující odkašlávání. Ke snížení teploty a tlumení bolesti je vhodný Paralen a Ibuprofen. Z bylinných přípravků lze doporučit například lipový čaj nebo jitrocelový sirup.  

Pokud už k onemocnění ARI dojde, stačí klidový režim a léky z lékárničky, či je lepší využít lékařskou péči? Jakým příznakům je třeba věnovat zvláštní pozornost?
‍Většina akutních respiračních infekcí bývá virového původu, proto obvykle není nutná léčba antibiotiky. Většinou je stačí léčit klidovým režimem a symptomatickou léčbou bez nutnosti návštěvy lékaře. Lékařská pomoc je třeba v případě přetrvávajících, nelepšících se symptomů nebo při náhlém zhoršení stavu. Z varovných příznaků bych zmínila zejména dechové obtíže, intenzivní neustupující kašel, bolesti na hrudi, rýmu a tlak v oblasti nosních dutin trvající více než týden. Při podezření na angínu (tedy silných bolestech v krku, horečce bez rýmy a kašle, bělavých povlaků na mandlích), bývá obvykle nutná antibiotická léčba a je nezbytné vyhledat lékaře. Samostatnou skupinou jsou osoby s chronickým plicním nebo kardiálním postižením, poruchou imunity atd. V jejich případě by mělo lékařské vyšetření proběhnout včasněji.

Jak je náročné rozpoznat příznaky ARI od symptomů covid-19?
‍Obecně je to velmi obtížné až nemožné. U nemoci covid-19 je škála příznaků velmi široká a překrývající se s ostatními respiračními onemocněními. Snad jen ztráta chuti a čichu je pro covid-19 typická, i když se může objevit také u jiných respiračních chorob.

Jak léčba akutních respiračních chorob probíhá a jaké z nich patří k nejzávažnějším?
‍Léčba je obvykle symptomatická a obecně známá (klidový režim, dostatek tekutin a spánku, vitamíny, léky tlumící symptomy rýmy či kašle, bolestí v krku, analgetika, antipyretika). Při podezření na bakteriální onemocnění podáváme antibiotika. Další specifická léčba se odvíjí od případných komplikací. Většina virových respiračních onemocnění probíhá s „mírným“ průběhem. Komplikovaný průběh, zejména u rizikových skupin, může mít zejména chřipka. Ať už z důvodu závažných komplikací samotné chřipky, jako je zápal plic či zánět srdečního svalu, tak i z důvodu dekompenzace chronického interního onemocnění, týká se to zejména kardiaků, pacientů s chronickým plicním onemocněním apod. Výsledkem může být nutnost hospitalizace i riziko úmrtí. Problematika onemocnění covid-19 je dnes již všeobecně známa. Z bakteriálních onemocnění, opět zejména ve vyšším věku a u rizikových skupin, může mít komplikovaný průběh s rizikem ohrožení života také zápal plic způsobený pneumokokovým onemocněním. U kojenců pneumokokové onemocnění může způsobit zánět středouší nebo i zánět mozkových blan.

Může zanedbávání léčby způsobit nějaké vážné komplikace?
‍Rozhodně se nedoporučuje tzv. „přecházení“ nemoci. Jednak to vede k tzv. protrahovanému průběhu, častějším recidivám respiračních infektů, ale hlavně k riziku vzniku komplikací. Mezi ty patří zápal plic, zánět srdečního svalu, zánět vedlejších nosních dutin, středouší apod. Tedy platí důraz na klidový režim a symptomatickou léčbu.

Lze se alespoň proti některým respiračním chorobám chránit prostřednictvím očkování?
‍Rozhodně je doporučeno každoroční očkování proti chřipce, a to hlavně u rizikových skupin (věk nad 65 let, chronická interní onemocnění, ke zvážení je také očkování těhotných), kdy je vakcinace hrazena zdravotní pojišťovnou. Očkování proti pneumokokovým nákazám je sice možné již ve věku nad 50 let, nicméně hrazené z veřejného zdravotního pojištění je, stejně jako u chřipky, až ve věku nad 65 let nebo u osob s chronickým interním onemocněním. Dále je očkování proti pneumokokovým nákazám doporučováno u kojenců kvůli prevenci zánětu středního ucha a mozkových blan. V dospělosti bych připomněla význam přeočkování proti černému kašli. Toto očkování je dokonce doporučováno u těhotných žen ve třetím trimestru gravidity. Na závěr bych podtrhla význam plošného očkování proti covidu-19 včetně významu podání 3. dávky, a to nejen v rizikových skupinách obyvatelstva.