Prevence proti letním rizikům

Jaká jsou z Vašeho pohledu nejčastější zdravotní rizika během letních měsíců?
‍Většina z nás se obává zažívacích obtíží. Mohou se objevit také alergické reakce na nezvyklé potraviny, sluníčko nebo na poštípání hmyzem. I v letních měsících není vzácností nachlazení. Často dochází ke spáleninám kůže ze sluníčka a je riziko vzniku úpalu či úžehu. Samostatnou kapitolou je nebezpečí nákazy specifickou „cestovatelskou“ chorobou, proti níž často existuje očkování. Frekventované jsou i úrazy nejrůznějšího rozsahu.

Když pomineme úrazy, u nichž je nejlepší prevencí opatrnost a nepřeceňování sil, můžeme probrat prevenci u nejčastějších letních rizik? V první řadě: Jak zabránit riziku úžehu, úpalu a dehydrataci organismu? A jak postupovat, pokud k nim dojde?
‍Úžeh vzniká obvykle přímým působením slunce zejména na hlavu, dochází k přehřátí mozku. Při úpalu dochází k celkovému přehřátí organismu působením vysokých teplot, především ve vlhkém a nevětraném prostředí. Ohrožené jsou hlavně děti, staří a obézní lidé. Při úžehu pak lidé se světlými vlasy a pokožkou. Oba stavy se projevují obdobně. Mezi příznaky patří bolest hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, dezorientace či poruchy vědomí, někdy horečka. Prevencí úžehu, úpalu i dehydratace je vyhýbat se nadměrnému pobytu v horku či na přímém slunci a pobytu v horkých, vlhkých a nevětraných prostorách. Nosit přiměřené oblečení a při pobytu na slunci také pokrývku hlavy, případně i navlhčenou. Dále je třeba pravidelně pít dostatečné množství tekutin, nejlépe minerálních vod. Při úžehu a úpalu je doporučeno dotyčného uložit na chladné a stinné místo, dle jeho stavu vědomí podávat dostatek tekutin, ale spíš opatrně, po douškách. Vhodné jsou třeba iontové nápoje nebo mírně oslazený čaj a chladné obklady, zejména na hlavu, případně studené zábaly. Při bolestech, pokud dotyčný nezvrací, lze použit běžná analgetika. Spálenou pokožku je nutné ošetřit adekvátním přípravkem.  

Můžete shrnout doporučení pro omezení rizika spálení pokožky? Jaký faktor opal. krémů je aktuálně doporučován? A čím nejlépe ošetřit spálenou kůži?
‍Riziko spálení pokožky je závislé na fototypu kůže každého člověka. Čím světlejší je kůže, tím je náchylnější ke spálení. U světlých fototypů je doporučován k ochraně kůže opalovací krém s ochranným filtrem proti UVA a UVB záření SPF 25–50+ (Sun Protection Factor). U tmavších fototypů je vhodný krém s SPF minimálně 15, aby se předešlo nežádoucím účinkům záření. Zvolení výše SPF se odvíjí také od doby a místa pobytu na slunci, ve Středomoří je tedy lepší vyšší faktor než ve střední Evropě. Většinu opalovacích krémů je nutné aplikovat 20 minut před pobytem na slunci a ideálně opakovat aplikaci ještě jednou zhruba 15 až 30 minut po začátku slunění. Důležitou ochranou pokožky je i oděv, pokrývka hlavy a sluneční brýle. Pro omezení rizika spálení pokožky je vhodné vyvarovat se přímému slunci především kolem poledne, respektive mezi 11. a 15. hodinou. Pokud již nastane spálení pokožky, je vhodné aplikovat přípravky po slunění, jež splňují promazávací funkci, obsahují antioxidanty a nověji se v nich objevují reparační enzymy DNA, které pomáhají opravovat UV zářením poškozenou DNA buněk.

Častým letním problémem jsou zažívací obtíže. Co je nejčastěji způsobuje a jaké jsou rady pro prevenci? A pokud k nim dojde, jakými prostředky je nejlepší to řešit?
‍Nejčastěji se asi jedná o infekční onemocnění zažívacího traktu, ať už virové nebo bakteriální. Zažívací potíže však mohou být spojeny také s nezvyklou, pro nás hůře stravitelnou stravou, a mohou být způsobeny i již zmíněným přehřátím. Zvláště v exotických destinacích s nižším hygienickým standardem se doporučuje jíst jen jídla, která jsou spolehlivě tepelně ošetřená. Z ovoce konzumovat nejlépe jen to, které lze oloupat a není tedy omyté vodou. Doporučuje se pít jen balenou vodu. Pozor například na ledové kostky v nápojích. Při zažívacích obtížích je samozřejmě nutná dieta, snažit se udržet dostatečný příjem tekutin (čaj, pro děti iontové nápoje – např. Kulíšek, ...). K léčbě průjmů lze doporučit probiotika, dále např. Smectu nebo živočišné uhlí, Endiaron nebo lépe účinkující Ercefuryl, který je na recept. Pokud nebudou průjmy horečnaté, či ve stolici nebude krev, lze užívat rovněž Immodium/Loperon ke snížení frekvencí stolic. Při nevolnosti nebo zvracení je vhodný lék s účinnou látkou omeprazol ke zklidnění žaludku, při zvracení také torecanové čípky. Někdy může žaludeční obtíže zklidnit vychlazená a „vyperlená“ cola podávaná po lžičkách. Návštěva lékaře je nutná v případě horečnatých stavů, přítomnosti krve ve stolici či pokud člověk není schopen pít dostatečné množství tekutin.

Ani v létě není výjimkou nachlazení, a to především z klimatizace. Můžete poradit, jak se tomu vyhnout a na co si dát pozor?
‍Je nezbytné se vyvarovat nadměrně velkých tepelných rozdílů mezi teplotou venku a uvnitř klimatizovaných prostor, což platí nejen pro budovy, ale také pro automobily. Rozdíl by měl být maximálně kolem 5 až 6 °C. Člověk by si také neměl nechat klimatizaci foukat přímo na sebe, zejména ne přímo na hlavu. Samostatnou kapitolou je zvlhčování vzduchu a pravidelné čištění filtrů v klimatizaci.  

Dalším letním nepřítelem jsou klíšťata či bodnutí hmyzem. Můžete poradit účinnou obranu a rady pro řešení těchto obtíží v akutní situaci?
‍Obranou je adekvátní oblečení (dlouhé nohavice, rukávy apod.), kontrola kůže po příchodu zvenku a užívání repelentů. Doporučuji očkování proti klíšťové encefalitidě. Kůži můžeme následně ošetřit lokální dezinfekcí, antibiotickou mastí, jako je třeba Framykoin, a lokálními antihistaminiky (např. Fenistil gel).

Můžete na závěr doporučit, co je užitečné mít v rodinné lékárničce během letní dovolené?
‍Neměly by v ní chybět léky na řešení zažívacích obtíží, antialergika, běžná analgetika a léky na snížení teploty. Kapky do nosu v případě nachlazení, léky na bolesti v krku. Dezinfekce na ošetření drobných poranění, případně také mast Framykoin, náplasti a elastické obinadlo. A samozřejmě přípravky na ošetření popálenin ze sluníčka. Ke zvážení je přibalit s sebou také antibiotikum (např. u žen trpících na častější záněty močových cest, či v případě, že nebude vždy dostupná lékařská péče.). V rámci prevence bych ještě na závěr doporučila nepodcenit doporučovaná očkování do exotičtějších destinací.