Proč nezanedbávat pravidelnou prevenci

O prevenci se často mluví a zdá se, že je alfou a omegou péče o zdraví. Ale pro některé lidi je to nejasný odborný termín. Co si pod ním mohou představit a jaký má prevence účel?
‍Prevencí se rozumí soubor opatření, která by měla zabránit vzniku a rozvoji onemocnění, výskytu zdravotních komplikací, nepříznivým následkům nemoci a předčasnému úmrtí.

Medicína rozeznává různé druhy prevence – primární, sekundární, terciární a primordiální. Nejdřív se zastavme u primordiální prevence. Co do ní spadá a na co je konkrétně zacílena?
‍Primordiální prevence se zaměřuje na zabránění vzniku a vlivu různých škodlivých faktorů na naše zdraví. Může být zaměřena na celou společnost, vybrané cílové skupiny nebo konkrétní jedince. Tento druh prevence zahrnuje péči o zlepšení kvality životního prostředí, vyloučení kancerogenů (nazývaných i karcinogeny, jedná se o látky napomáhající rakovinovému bujení v organismu) z prostředí, osvěta v oblasti škodlivosti kouření a užívání návykových látek. Na individuální úrovni jde např. o zásady zdravého životního stylu včetně dietních a pohybových opatření. Mezi tato preventivní opatření patří jistě i očkování.

Jaké zásady primordiální prevence by lidé v rámci běžné péče o své zdraví měli dodržovat?
‍V rámci zásad zdravého životního stylu je klíčová racionální pestrá strava s dostatkem ovoce, zeleniny, ryb, omezování konzumace tučných potravin, uzenin apod. Také pravidelná fyzická aktivita, udržování správné tělesné hmotnosti, dostatek kvalitního spánku a snížení celkové stresové nálože. Mezi zásady primordiální prevence patří i vyvarování se užívání návykových látek, zejména jde o kouření a alkohol.

Termín primární prevence se využívá v souvislosti s kontrolou a omezováním rizikových faktorů, které mohou vést ke vzniku onemocnění. Na rozvoj jakých chorob mají největší vliv a jaká opatření je pomáhají omezit?
‍Zatímco primordiální prevence má působit proti vzniku a vlivu rizikových faktorů na lidské zdraví, primární prevence by měla omezit či vyloučit další působení již existujících rizikových faktorů a tím snížit nebo oddálit manifestaci onemocnění. Preventivní opatření jsou si proto velmi podobná. Již zmiňovaná pozitivní úprava životního stylu – zdravá strava, aktivní pohyb, dostatek spánku a snížení stresu – ovlivňuje vznik kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, některých chronických plicních onemocnění, onkologických chorob, nemocí pohybového ústrojí atd. Máme ale i možnosti farmakologické léčby – např. léčba vysokého krevního tlaku či vysoké hladiny cholesterolu může oddálit vznik některých kardiovaskulárních onemocnění.

Proč by lidé primární prevenci určitě neměli podceňovat?
Primární a následně i sekundární prevence může zabránit vzniku nemoci nebo díky jejímu včasnému odhalení pomoci při účinné léčbě, nezřídka vést zcela k vyléčení. Což při plné manifestaci onemocnění při pozdější diagnóze již nemusí být možné.

Jak často je dnes doporučeno absolvovat preventivní vyšetření u praktického/osobního lékaře? A jaké má toto preventivní vyšetření obecně podobu?
‍Frekvence a rozsah preventivních prohlídek částečně závisí na věku a pohlaví. Obecně by ale každý z nás měl navštívit svého praktického lékaře alespoň 1x za dva roky. V rámci pravidelné prevence je provedeno celkové klinické vyšetření včetně kontroly krevního tlaku i hmotnosti a komplexní laboratorní vyšetření. Obvykle se provádí také EKG. Ženy nad 45 let by měly být odeslány praktickým lékařem nebo gynekologem na screeningovou mamografii. Mužům nad 50 let by mělo být doporučeno urologického vyšetření, nebo alespoň vyšetření hladiny PSA. Muži i ženy nad 50 let by měli každoročně podstupovat vyšetření vzorku stolice na okultní krvácení a po překročení 55 let věku by jim měla být doporučena screeningová kolonoskopie. Nad 65 let věku je doporučováno podstupovat pravidelná oční vyšetření.

Jaká rizika přináší, když lidé pravidelné preventivní prohlídky u svého lékaře vynechávají?
Nevyšetřený člověk neznamená zdravý člověk. Prevence je zaměřena na bezpříznakové fáze onemocnění. Proto je potřeba preventivní prohlídky absolvovat, i když se člověk „cítí zdráv“. Díky pravidelným preventivním vyšetřením můžeme včasně podchytit kardiovaskulární rizika (vysoký krevní tlak, diabetes, vyšší cholesterol apod.), rané fáze onkologických onemocnění, bezpříznaková onemocnění jater, ledvin, krve atd. Pokud zmíněná rizika či rané fáze nemocí včas nepodchytíme, mohou danému člověku způsobit nevratné zdravotní následky.

Jaký význam má termín sekundární prevence a jakou má tento druh prevence podobu?
‍Sekundární prevenci by měla vést k časnému odhalení již probíhajícího onemocnění, ale už v jeho rané fázi. Jde tedy o včasné vyhledávání nemocného s navazující včasnou a účinnou léčbou, a to nejčastěji pomocí screeningových programů a preventivních prohlídek. U této prevence obvykle probíhá spolupráce osobního/praktického lékaře s vybranými specialisty.

A co terciární prevence? Jak vypadá a čeho se týká?
‍Terciální prevence zahrnuje účinnou léčbu již existující choroby a související rehabilitaci, má za cíl zmírňovat následky nemoci, předcházet dysfunkcím a handicapům. Měla by zároveň co nejdříve odhalit případný relaps, tedy návrat onemocnění. Terciární prevenci ve spolupráci s osobním/praktickým lékařem obvykle řeší specialisté potřebných medicínských oborů.

Zajišťuje H+ svým klientům všechny druhy prevence? A mají všechny čtyři druhy prevence pro lidské zdraví stejnou důležitost, nebo jsou některé z nich důležitější než jiné?
‍Naše klinika zajišťuje komplexní preventivní péči a léčbu zajištěnou jak osobními lékaři, tak i našimi specialisty. Prevence je důležitá ve všech čtyřech fázích, ale co se důležitosti různých druhů prevence týče, jistě je lépe nemocem předcházet a léčit je včas, než léčit jen následky a komplikace nemoci.

Kromě zmíněných čtyř druhů prevence existují ještě další typy prevencí. Můžeme je pro úplnost shrnout, aby čtenáři měli kompletní přehled?
‍Rozeznáváme ještě prevence rozdělené dle objektu, subjektu a podle metod. V rámci dělení podle objektu známe prevenci hromadnou (zaměřenou na všechno obyvatelstvo), prevenci selektivní (týká se jednoznačně definovaných rizikových skupin) a prevence indikativní (lidé jsou zařazeni do rizikové skupiny až po odborném vyšetření, například osoby s hypertenzí). V dělení dle subjektu pak existuje prevence společenská (vykonávají ji státní orgány, instituce, společenské organizace, zájmové skupiny apod.), prevence osobní (prováděná jednotlivci a zahrnující dodržování zásad správné životosprávy, odvykání zdraví škodlivým návykům aj.) a prevence zdravotnická (např. sanitárně hygienické a protiepidemické intervence, zdravotní výchova apod.). V kategorii prevencí rozdělených dle metod rozlišujeme prevenci na úrovni jedince (imunizace, preventivně zaměřená terapie apod.) a prevenci zaměřenou na kolektivy (opatření legislativní, politická, organizační, technická, sanitárně hygienická aj.). Všechny tyto druhy prevence mají na různých úrovních svůj význam a pomáhají bránit vzniku zdravotního poškození jedinců i celé společnosti.

Děkujeme za rozhovor.