3 otázky pro... U příležitosti ❤️ Světového dne srdce ❤️ jsme připravili rozhovor s kardiologem Health+ MUDr. Petrem Janským.
Srdeční onemocnění se projevují poměrně širokým spektrem příznaků.
Nejčastějšími projevy bývá snížená tělesná výkonnost, zadýchávání nebo bolesti na hrudi, nejprve při větší a při postupu onemocnění při stále menší zátěži. V nejtěžších případech mohou být obtíže přítomny i v klidu nebo v nočních hodinách.
K dalším častým příznakům patří otoky, které obvykle začínají kolem kotníků a se zhoršováním stavu postupují směrem vzhůru. Pacienti mohou pociťovat nepravidelnou, nepřiměřeně rychlou, nebo naopak pomalou srdeční činnost. V některých případech se onemocnění projeví sklonem ke kolapsovým stavům nebo přímo náhlou ztrátou vědomí. Někdy se obtíže rozvíjejí postupně a nenápadně, jindy se zase mohou projevit velmi náhle z plného zdraví.
Známe celou řadu rizikových faktorů, které zcela určitě přispívají k rozvoji onemocnění srdce a cév. Patří mezi ně vysoký krevní tlak, zvýšená hladina některých tuků, zvláště tzv. LDL cholesterolu v krvi, cukrovka, tělesná nadváha a kouření. Výskyt těchto rizikových faktorů bohužel stále narůstá. Například vysokým krevním tlakem trpí již téměř polovina dospělé populace. Přibližně 50 % procent lidí má tělesnou nadváhu a téměř 20 % je obézních. S tím souvisí i stoupající výskyt poruch metabolismu cukru nebo přímo cukrovky. Přestože počet kuřáků ve vyspělých zemích mírně klesá, u nás jejich podíl stále tvoří asi 25 % u žen a 35 % u mužů.
Všechna uvedená rizika je možno včas rozpoznat a účinně proti nim působit.
Je přesvědčivě prokázáno, že ovlivněním rizikových faktorů lze významným způsobem oddálit nebo zpomalit či zmírnit rozvoj srdečních onemocnění.
Velmi účinné je správné stravování se sníženým obsahem kuchyňské soli, s omezením živočišných tuků a se snížením kalorické vydatnosti stravy. Je zapotřebí ve stravě přijímat dostatečné množství rostlinných tuků, ovoce a zeleniny. Důležité je pravidelné cvičení nebo alespoň dostatečná fyzická aktivita. Samozřejmostí by mělo být zanechání kouření.
V poslední době stále přibývají poznatky o dalších civilizačních rizikových faktorech, jako je znečištění ovzduší a nadměrná hladina hluku, které rovněž významně přispívají k rozvoji srdečních a cévních nemocí.
Medikamentózní léčba srdečních onemocnění se stále úspěšně rozvíjí. V posledních letech se objevily zcela nové účinné léky na léčbu srdečního selhání, léky snižující krevní srážlivost nebo léky snižující hladinu cholesterolu v krvi.
Zlepšují se různé metody srdeční katetrizace, které umožňují minimálně invazivním způsobem léčit široké spektrum srdečních onemocnění. Jsou vyvíjeny nové typy výztuží -stentů do věnčitých srdečních tepen i do dalších oblastí cévního systému.
Katetrizačním způsobem je možno léčit i některé srdeční vady, např. zúžení aortální chlopně. Pomocí katetrizace lze také v případě potřeby minimálně invazivně uzavírat defekty mezisíňové srdeční přepážky nebo tzv. ouško levé srdeční předsíně.
Velký podíl pacientů s poruchami srdečního rytmu dnes léčíme různými metodami srdeční elektrofyziologie nebo kardiostimulace. V léčbě těžkých forem srdečního selhávání se stále více uplatňují různé typy mechanických srdečních podpor.
Také srdeční chirurgie nezahálí a rozvíjí méně invazivní způsoby léčby věnčitých tepen i některých srdečních vad, nově i s použitím robotických technik.